Vitaminy a byliny

Adaptogeny: co to je a na co si dát pozor

Adaptogeny je souhrnné označení pro skupinu rostlin a hub, které mají dlouhou tradici například v ájurvédě nebo v tradiční čínské medicíně. Představím sedm nejznámějších z nich a shrnu, na co si dát pozor, pokud o jejich užívání uvažujete.

Petr ŠtefkoVýživový poradce4 min čtení

Co se dozvíte

  • Co znamená pojem adaptogeny a proč podle odborníků zatím nemají jasně doložené využití
  • Jak tělo reaguje na stres a jakou roli při tom hraje kortizol
  • Co jsou ashwagandha, rhodiola, bazalka posvátná, asijský ženšen, reishi, cordyceps a lékořice a odkud pocházejí
  • Proč adaptogeny užívat krátkodobě, s pauzami a podle doporučení výrobce
  • Kdy se před užíváním poradit s lékařem

Co jsou adaptogeny

Název adaptogeny je odvozen od slova adaptace. V dnešní uspěchané době se na tradiční rostliny a bylinky často zapomíná a mnoho lidí se na ně dívá spíše skepticky.

Řada adaptogenů je předmětem výzkumu. Podle odborníků ale zatím nemají konkrétní a jasně doložené využití.

Stres a kortizol

Tělo reaguje na stres uvolňováním hormonu kortizolu, kterému se proto říká hormon stresu. Tvoří se v nadledvinách. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu a s ní související chronický stres mohou ovlivnit řadu fyziologických pochodů v těle.

Při stresu nastupuje reakce „boj, nebo útěk“, při které nadledviny vyplavují adrenalin a zvyšují produkci kortizolu. Zároveň se omezuje tvorba trávicích šťáv a stoupá krevní tlak. V běžném životě tuto reakci zažíváme poměrně často, kdykoli musí mozek a tělo reagovat na stres různého původu.

Pokud se reakce „boj, nebo útěk“ opakuje několikrát denně, může přejít ve stálý stres, který zatěžuje i trávicí trakt. Dlouhodobý stres může vést k dalším, závažnějším zdravotním problémům, zvlášť pokud jeho příznaky přehlížíme a neřešíme je.

Dlouhodobému stresu bývají vystaveni mimo jiné mladí rodiče, vysokoškoláci a pečovatelé, například zdravotní sestry nebo lidé, kteří se starají o nemocné či blízké se zdravotním postižením.

Přehled adaptogenů

Mezi adaptogeny se nejčastěji řadí následující rostliny a houby. U každé uvádím, co to je, odkud pochází a v jaké tradici se používá.

Adaptogeny nejsou všechny stejné a různí lidé mohou reagovat odlišně.

Ashwagandha

Ashwagandha neboli vitánie snodárná (Withania somnifera) je keř z čeledi lilkovitých, který pochází z Indie a dalších oblastí Asie a Afriky. Patří k nejznámějším bylinám ájurvédy, kde se tradičně používá hlavně její kořen.

Rhodiola

Rhodiola neboli rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je vytrvalá rostlina z čeledi tlusticovitých. Roste v chladných a horských oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky. Dlouhou tradici má v lidovém léčitelství Skandinávie a Ruska; používá se její kořen.

Bazalka posvátná

Bazalka posvátná neboli tulsi (Ocimum tenuiflorum) je aromatická rostlina z čeledi hluchavkovitých, která pochází z Indického subkontinentu. V ájurvédě má dlouhou historii používání. Podrobněji se jí věnuji v samostatném článku.

Asijský ženšen

Asijský ženšen neboli ženšen pravý (Panax ginseng) je vytrvalá rostlina z čeledi aralkovitých. Pochází z východní Asie, především z Koreje, severovýchodní Číny a ruského Dálného východu. V tradiční čínské medicíně patří k nejznámějším bylinám; používá se jeho kořen.

Reishi

Reishi neboli lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum) je dřevokazná houba, která roste na kmenech a pařezech listnatých stromů. V tradiční čínské medicíně je známá pod názvem lingzhi a používá se tam po staletí.

Cordyceps

Cordyceps (housenice) je označení pro houby, které v přírodě rostou na larvách hmyzu. Nejznámější druh, housenice čínská, se sbírá ve vysokohorských oblastech Tibetu a Himálaje a má místo v tradiční čínské a tibetské medicíně.

Lékořice

Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých, původem ze Středomoří a západní Asie. Používá se její sladký kořen, a to v kuchyni i v tradičním bylinářství Evropy a Asie.

Jak adaptogeny užívat

Adaptogeny nejsou všechny stejné a různí lidé na ně mohou reagovat odlišně. Pokud se rozhodnete některý z nich užívat, řiďte se doporučením výrobce.

Sám doporučuji tzv. systém hop on / hop off, tedy střídání období užívání a pauzy. Pokud například užíváte rhodiolu 14 dní, udělejte si poté pauzu 10–14 dní a teprve pak ji případně začněte užívat znovu.

Nepřehánějte to a vždy poslouchejte své tělo. Nejvhodnější je užívat adaptogeny krátkodobě, ne nepřetržitě.

Na co si dát pozor

Znáte další adaptogeny, nebo vás zajímají podrobnější informace? Napište nám.

Zdroje
  1. European Medicines Agency, Committee on Herbal Medicinal Products (HMPC): Reflection paper on the adaptogenic concept, EMEA/HMPC/102655/2007, 2008
  2. Chu B. a kol.: Physiology, Stress Reaction, StatPearls, 2024
  3. Konturek P. C. a kol.: Stress and the gut: pathophysiology, clinical consequences, diagnostic approach and treatment options, Journal of Physiology and Pharmacology, 2011
  4. National Center for Complementary and Integrative Health (NCCIH): Rhodiola: Usefulness and Safety, 2025
  5. Penninkilampi R. a kol.: The association between consistent licorice ingestion, hypertension and hypokalaemia: a systematic review and meta-analysis, Journal of Human Hypertension, 2017

Informace a doporučení nenahrazují odbornou lékařskou péči. Zdravotní změny a léky vždy konzultujte se svým lékařem.

Autor

Petr Štefko, výživový poradce. Více než 16 let pomáhám lidem lépe porozumět vlastnímu tělu, metabolickému zdraví a výživě.

Kdo jsem

Hovor zdarma · 10–15 minut

Nevíte, kde začít? Začněte krátkým hovorem.

Hovor zdarma, bez závazků. Řekneme si, s čím potřebujete pomoct, a jestli jsem pro vás ten pravý.

Jak hovor probíhá

  1. Řeknete mi, co řešíte a co už jste zkoušeli.

  2. Zjistíme, kde hledat souvislosti.

  3. Doporučím nejvhodnější formu spolupráce, nebo vám řeknu, že ji nepotřebujete.

Domluvit hovor zdarma

Cookies a soukromí

Tento web nepoužívá analytické ani reklamní cookies a nenačítá obsah třetích stran. Ukládá jen technické údaje ve vašem prohlížeči (například že jste už viděli úvodní animaci). Nic z toho se nikam neposílá.