Co se dozvíte
- Vitaminy A, D, E a K jsou rozpustné v tucích, proto je dobré přijímat je spolu s kvalitním tukem, například z avokáda, olivového oleje, ořechů, ryb nebo vajec.
- Ve kterých potravinách najdete vitaminy A, B6, C a E a jak je to s doplňováním vitaminu D u dětí.
- Proč dětem nepodávat doplňky vápníku a železa na vlastní pěst.
- Jedenáct obecných zásad pro celou rodinu: od ovoce a zeleniny přes spánek, pohyb a objetí až po rozumnou hygienu a otužování.
- Co je dobré omezit v jídelníčku, když dítě stůně.
Vitaminy rozpustné v tucích potřebují tuk
Určitě jste si všimli, že se v první části opakovaně objevovaly vitaminy A, D, E a K. Opakuji to schválně: všechny čtyři jsou rozpustné v tucích, a proto je potřeba přijímat je spolu s tukem. Ten do dětského jídelníčku dostanete snadno:
- avokádo v pomazánkách, tvarohu nebo kaších
- olivový a konopný olej
- ořechy a semínka (ne oleje z nich)
- živočišné tuky z masa, ryb a vajec
Vitaminy jsou základní živiny, které tělo potřebuje ke správnému fungování. Najdeme je v potravě a lze je užívat i jako doplňky stravy. Kromě vitaminů rozpustných v tucích děti potřebují i vitaminy rozpustné ve vodě, hlavně vitamin C a vitaminy skupiny B, zejména B6.
Jednotlivé vitaminy
Vitamin A
Vitamin A je rozpustný v tucích a najdeme ho v potravinách i v doplňcích stravy. Pro vitamin A platí:
- Vitamin A přispívá k normální funkci imunitního systému.
- Vitamin A přispívá k udržení normálního stavu sliznic.
- Vitamin A přispívá k udržení normálního stavu zraku.
Podle National Institutes of Health je doporučená denní dávka (RDA) vitaminu A 600 mikrogramů pro děti ve věku 9–13 let a až 900 mikrogramů pro dospívající ve věku 14–18 let.
Přírodní zdroje vitaminu A:
- zelená zelenina: kapusta, špenát, brokolice
- oranžová a žlutá zelenina: mrkev, batáty, zimní i letní dýně
- rajčata a červená paprika
- játra, která jsou obecně nejlepším zdrojem, například hovězí
- rybí tuk
- mléko a vejce
Vitaminy C a B6
Vitamin C je rozpustný ve vodě a hojně se nachází v ovoci a zelenině; k dispozici je i ve formě doplňků. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému. Pozor ale na extrémně vysoké dávky, které mohou způsobit průjem.
Vitamin B6 je také rozpustný ve vodě. Dobrými zdroji jsou libové bílkoviny, jako je drůbež a ryby, a také brambory.
Vitamin D
Je velmi důležité, aby děti dostávaly dostatek vitaminu D. Pro vitamin D platí:
- Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému.
- Vitamin D přispívá k udržení normálního stavu kostí.
- Vitamin D je potřebný pro normální růst a vývoj kostí u dětí.
Americká akademie pediatrů doporučuje doplňovat vitamin D u všech dětí, ve věku 1–18 let v dávce 400 IU denně. Pokud má dítě nebo dospívající vitaminu D nedostatek, může být dávka i několikanásobně vyšší. Doplňování vitaminu D i jeho dávkování u dítěte ale vždy řešte po konzultaci s pediatrem.
Vitamin E
Vitamin E je rozpustný v tucích. Najdete ho v zelené listové zelenině, ořeších, semenech a rostlinných olejích (jen v těch kvalitních, o kterých byla řeč výše). Vitamin E přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.
Minerály: vápník a železo
Vápník
Vápník je nutné získávat ze stravy, případně z doplňků. Většina dětí ho ale ze stravy získá dostatek; najdete ho například v tmavé listové zelenině a rybách. Vitamin D přispívá k normálnímu vstřebávání a využití vápníku a fosforu.
Doplňky vápníku nejsou pro děti za normálních okolností nutné. Vápník může narušovat vstřebávání jiných živin a podle studie publikované v Journal of the American Heart Association může příjem vápníku z doplňků zvyšovat riziko kalcifikace koronárních tepen. Nadměrná suplementace může vést i k hyperkalcémii, tedy k příliš vysoké hladině vápníku v krvi.
Železo
Železo je ve velkém množství toxické a děti jsou vystaveny vyššímu riziku přetížení železem. Nejlepší cestou, jak dětem zajistit dostatek železa, je proto strava: maso, drůbež, ryby a fazole.
Podle článku z databáze National Library of Medicine patří předávkování železem k hlavním příčinám úmrtí na otravu u malých dětí. Doplňky železa mohou mít i nežádoucí účinky, jako je zácpa nebo žaludeční nevolnost. Dětem je proto nepodávejte na vlastní pěst, ale jen po konzultaci s pediatrem.
Obecné zásady, na které se zapomíná
Následující zásady platí pro celou rodinu. Jde v nich hlavně o to, jak sobě i svým dětem neházet klacky pod nohy.
Více ovoce a zeleniny
Nejjednodušší způsob, jak zvýšit příjem vitaminů a dalších živin, je podávat dítěti víc ovoce a zeleniny. Zaměřte se minimálně na 2–5 porcí denně. Čím barevnější ovoce a zelenina, tím vyšší obsah živin.
Chápu, že u vybíravého dítěte to může být náročné. Zkuste mu návyk jíst ovoce a zeleninu vštípit už od útlého věku. Některé druhy můžete také celé rozmixovat na smoothie a ve formičkách různých tvarů z něj udělat nanuky.
Dostatek spánku
Studie ukazují, že spánek je pro imunitní systém dětí důležitý. Podle National Sleep Foundation potřebují batolata 11–14 hodin spánku a předškoláci 10–13 hodin. Orientačně platí:
| Věk dítěte | Potřeba spánku |
|---|---|
| 1–2 roky | 11–14 hodin |
| 3–5 let | 10–13 hodin |
| 6–12 let | 9–12 hodin |
| 13–18 let | 8–10 hodin |
Méně stresu
Chronický stres může mít negativní dopad na imunitní systém dítěte. Vytvořte mu co nejméně stresující prostředí, buďte k němu vlídní, vždy ho vyslechněte a nechte ho vypovídat, pokud ho něco trápí. Naučte ho také zdravé způsoby, jak stres zvládat:
- protistresové dýchání
- arteterapie
- psaní deníku
- pohyb na čerstvém vzduchu
Pravidelný pohyb
Pravidelná fyzická aktivita je jednou z nejlepších věcí, které můžete pro zdraví svého dítěte udělat. Pomáhá snižovat stres, zlepšuje spánek a celkový pocit pohody. Zaměřte se alespoň na 60 minut pohybu denně. Ideální je pohyb venku na čerstvém vzduchu, kde dítě dostává spoustu podnětů z okolí a zároveň podporujete i zdraví jeho očí.
Tučné ryby
DHA a EPA jsou esenciální mastné kyseliny, které se nacházejí v tučných rybách, jako je losos, makrela nebo sardinky, a samozřejmě v rybím tuku. Označují se jako esenciální, protože si je tělo nedokáže dostatečně vyrobit samo a musí je přijímat z potravy. Tučné ryby a rybí tuk obsahují také vitaminy rozpustné v tucích, o kterých byla řeč výše.
Děti by měly jíst jednu až dvě porce tučných ryb týdně. Další variantou je pravidelné podávání rybího tuku nebo krillového oleje; o něm se ale u dětí poraďte s pediatrem.
Méně průmyslově zpracovaných potravin a cukru
Průmyslově zpracované potraviny mají vysoký obsah cukru, soli a nezdravých tuků a mohou obsahovat přísady a konzervační látky, které mohou být zdraví škodlivé. Snažte se je v jídelníčku dítěte co nejvíc omezit a volte čerstvou, vyváženou stravu z celých, minimálně zpracovaných potravin.
Podle NHS by děti ve věku 4–6 let neměly sníst víc než 19 g přidaného cukru denně a děti ve věku 7–10 let by neměly překročit 24 g. Ale co si budeme povídat: nejlepší dávka přidaného, rafinovaného cukru či jiných kalorických sladidel je nula. Platí to tak i u vás, nebo možná dosud nechtěně házíte klacky pod nohy?
Méně času u obrazovek
Už je to tu zase, říkáte si. Bohužel je to tak: příliš mnoho času u obrazovek může mít negativní dopad na spánek, chování i celkové zdraví dítěte. Americká akademie pediatrů doporučuje, aby děti ve věku 2–5 let netrávily u obrazovky víc než hodinu denně. U dětí od 6 let by měl být čas u obrazovky omezen na dvě hodiny denně.
Objetí a fyzická náklonnost
Láskyplné dotyky a mazlení jsou zásadní pro emoční, kognitivní i fyzický vývoj dítěte. Dětský mozek roste a vyvíjí se, a proto děti potřebují hodně smyslové stimulace. Studie u dětí v sirotčincích, kde byly objímány jen zřídka, zjistily závažné kognitivní poruchy. Když ale tyto děti dostávaly objetí 20 minut denně po dobu 10 týdnů, dosáhly vyššího skóre v hodnocení vývoje.
Novorozenci se nejprve učí orientovat ve světě pomocí doteku, protože hmat se z našich pěti smyslů vyvíjí jako první. Fyzický kontakt, jako je objetí nebo kontakt kůže na kůži, proto dětskému mozku poskytuje stimulaci, kterou potřebuje pro normální růst a vývoj. Z přijímání i dávání fyzické náklonnosti bude dítě těžit i v dalších letech.
Děti potřebují k prospívání víc než jen dostatek živin. Když je jim láskyplný fyzický kontakt odepřen, jejich těla nemusí dosáhnout očekávaných milníků růstu, což může přispět ke stavu označovanému jako neprospívání. Nikdy tedy není pozdě s objímáním začít nebo zvýšit jeho „dávkování“.
Objímání spouští uvolňování oxytocinu, hormonu spojeného s důvěrou, bezpečím a láskou, který zároveň stimuluje i některé růstové hormony. Vědci jeho složité účinky dál zkoumají, zdá se ale, že napomáhá fyzickému vývoji už od útlého věku.
Hygiena ano, ale s mírou
Přílišná sterilizace prostředí, ve kterém se děti pohybují, a neustálé dezinfikování rukou a povrchů jejich mikrobiomu, a tedy ani imunitě, neprospívá. Umýt si ruce, když je v okolí nachlazení nebo chřipka, je samozřejmě v pořádku. Když ale dítěti olízne ruce nebo obličej pes, není to nic špatného.
Dříve byly děti mnohem pravidelněji v kontaktu se zvířaty, rostlinami a půdou. Dnes žijeme hlavně uvnitř a sterilizujeme povrchy, a dětský imunitní systém se pak může stát přecitlivělým. V těle máte malé buňky vojáky, neutrofily, o kterých byla řeč v první části. Když se tito „vojáci“ příliš dlouho poflakují bez práce, stanou se nevrlými a prozánětlivými, a když konečně narazí na něco cizího, jako je pyl nebo prach, zareagují přehnaně.
Vědci z Finska zkoumali, jak přidání přírodních prvků na dětská hřiště ovlivní imunitní systém a mikrobiom dětí. Zjistili, že děti, které si hrály v přírodě, měly rozmanitější mikrobiom a méně zánětlivě naladěný imunitní systém.
Ne všechny mikroby jsou samozřejmě pro vývoj imunitního systému prospěšné a rozlišovat mezi choroboplodnými a běžnými mikroby je klíčové. Mikroby, které tělu pomáhají naučit se regulovat zánět, jsou obvykle neinfekční a najdeme je třeba v hlíně nebo v tlejících rostlinách, kde jsou běžnou součástí lidského prostředí po tisíciletí.
Nechte tedy své děti venku, ať se ušpiní, vždyť se koneckonců říká: „Špinavé dítě, šťastné dítě.“
Zdravý mikrobiom
Výzkum dětského mikrobiomu naznačuje, že má velký význam pro vývoj imunitního a nervového systému i pro růst.
Pokud se rozhodnete pro probiotika, doporučuji řešit je ideálně ve spolupráci se specializovaným pracovištěm, které vám nebo vašemu dítěti udělá rozbor mikrobiomu. Podle jeho složení je pak možné cíleně doplnit konkrétní bakteriální kmeny, místo abyste naslepo užívali nějaké dávky nějakých kmenů.
Pozor na nadužívání antibiotik. Jsou to léky, které se dětem předepisují nejčastěji, a nejsou vždy selektivní: kromě škodlivých bakterií, které způsobují infekci, mohou zasáhnout i spoustu prospěšných bakterií ve střevě. Výrazná expozice antibiotikům v prvních letech života může také zvýšit riziko antibiotické rezistence, která pak může omezit jejich použití v budoucnu. Antibiotika ale mají v léčbě své nezastupitelné místo a o jejich nasazení vždy rozhoduje lékař.
Střevní bakterie se živí tím, co jíme, a tak se obloukem vracíme ke stravě. Ovoce a zelenina obsahují vlákninu, kterou střevní bakterie fermentují, tedy zpracovávají. Specifické druhy vlákniny najdete například v cibuli, česneku, čekance a artyčocích. Propašovat je do dětského jídelníčku může být trochu složité, některé ale snadno schováte třeba do omáčky na těstoviny.
Otužování od útlého věku
Pobyt venku a studený vzduch dětem prospívají. Mějte ale na paměti, že s otužováním se musí začít pomalu: je to postupná věc a v podstatě i životní postoj.
- Když se otepluje, dítě příliš neoblékejte. Hrozí, že se zpotí, a to je mnohem horší. Čepici ano, ale i tady pozor na pocení: raději ji na 5–10 minut sundejte, pak zase nasaďte a čas bez čepice postupně prodlužujte.
- Doma udržujte teplotu kolem 19–20 °C, na spaní je ideální 15–18 °C. Pravidelně větrejte, i v zimě.
- Pokud chtějí, nechte děti doma běhat nahaté. Ony chtějí, a velmi rády, a i to je nenásilná, lehounká forma otužování.
- Na jaře a v létě je nechte běhat bosé po trávě a brouzdat se ranní rosou.
- Choďte s nimi ven za každého počasí, i v dešti, sněhu nebo větru. Dítě vždy přiměřeně oblečte, tedy ne málo, ale ani moc. Oblečení můžete ubírat postupně v průběhu týdnů, jak se bude dítě adaptovat.
- Otužujte pravidelně a už od malička. Miminko můžete při přebalování nechat asi 5 minut nahaté při pokojové teplotě. Dětem zhruba od 3 let můžete na konci koupání zkusit pustit chladnější (ne studenou) vodu, samozřejmě jen pokud s tím souhlasí.
- Skvělou formou otužování je plavání, i ve vnitřním bazénu. Nejlepší je ale plavání venku, v řece nebo rybníku, a postupně můžete zkoušet snižovat teplotu, při které chodíte plavat.
Co omezit, když dítě stůně
Když dítě stůně, je podle mě dobré jeho jídelníček ještě víc zjednodušit. Průmyslově zpracované potraviny a cukr do něj nepatří ani jindy, během nemoci to ale platí dvojnásob. Kromě nich doporučuji omezit:
- Ovoce. Možná vás to překvapí, ale většina ovoce má vysoký obsah cukru.
- Mléko a plnotučné mléčné výrobky, včetně většiny sýrů. Mléko, a zejména plnotučné, může dočasně zahustit hlen (netvoří ho, jen ho zahušťuje). Sýr je jinak hodnotná potravina s obsahem bílkovin a vápníku.
- Slané potraviny, což jsou většinou právě průmyslově zpracované výrobky včetně uzenin. Příliš mnoho soli může během nemoci přispět k dehydrataci.
Zdroje
- National Institutes of Health, Office of Dietary Supplements: Vitamin A, Fact Sheet for Health Professionals
- Armstrong C.: AAP Doubles Recommended Vitamin D Intake in Children, American Family Physician, 2009
- Anderson J. J. a kol.: Calcium Intake From Diet and Supplements and the Risk of Coronary Artery Calcification and its Progression Among Older Adults: 10-Year Follow-up of the Multi-Ethnic Study of Atherosclerosis (MESA), Journal of the American Heart Association, 2016
- Juurlink D. N., Tenenbein M., Koren G., Redelmeier D. A.: Iron poisoning in young children: association with the birth of a sibling, CMAJ, 2003
- National Sleep Foundation: How Many Hours of Sleep Do You Really Need?
- Ardiel E. L., Rankin C. H.: The importance of touch in development, Paediatrics & Child Health, 2010
- Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry: článek o neprospívání dětí (failure to thrive)
- MedlinePlus Medical Encyclopedia: Neutrophils
Informace a doporučení nenahrazují odbornou lékařskou péči. Zdravotní změny a léky vždy konzultujte se svým lékařem.




