Co se dozvíte
- Proč dávat dětem celé, minimálně zpracované potraviny místo „prázdných“ průmyslových výrobků.
- Co všechno imunitní systém každý den zpracovává a z jakých částí se skládá.
- Jak se mikrobiom dítěte formuje od těhotenství přes porod a kojení až do předškolního věku.
- Proč běžná rýma nebo kašel ještě neznamenají oslabenou imunitu a kdy se poradit s pediatrem.
- Proč by ve stravě neměly chybět kvalitní tuky: vitaminy A, D, E a K jsou rozpustné v tucích.
Proč na jídle záleží
Pokud jste si doteď mysleli, že je v pořádku, když vaše dítě „dobře“ prospívá i na křupkách, sladkých cereáliích, džusech s glukózo-fruktózovým sirupem, rohlících a ultrazpracovaných výrobcích, jako jsou šunky, salámy nebo nekvalitní pseudosýry, věřte, že to tak není. Jsou to podle mě prázdné potraviny, které dítěti nedodají to, co pro svůj vývoj potřebuje.
Nejprve se proto zaměříme na stravu, prostředí a věci, které můžete začít dělat hned. Abychom věděli, proč na nich záleží, vysvětlíme si nejdřív, jak imunitní systém funguje a z jakých částí se skládá. Je totiž potřeba jednou provždy pochopit bod A, abychom se mohli dostat k bodu B a následně řešit situace bodem C.
Co je imunitní systém
Imunitní systém je složitá síť buněk, tkání a orgánů, které spolupracují na ochraně těla před infekcí. Neustále hledá cokoli, co by tělu mohlo ublížit. Nejde přitom jen o klasické viry a bakterie, ale také o:
- chemické látky přidávané do jídla
- „ochranné“ postřiky: fungicidy (proti houbovým chorobám a plísním), herbicidy (proti plevelům), insekticidy (proti hmyzu) a pesticidy (proti rostlinným a živočišným škůdcům)
- plísně
- ochranné filmy
S tím vším, a nejen s tím, se musí imunita vyrovnávat dnes a denně. A právě to „dnes a denně“ je podle mě to, co jí dává nejvíc práce: co do sebe každý den dáváme a čemu jsme vystaveni. Když organismus zaznamená „vetřelce“, spustí proces k jeho zničení, a to mnohdy na několika frontách najednou. Je to jeho práce, ale někdy je té práce až moc.
Imunitní systém dětí se navíc teprve vyvíjí a děti mohou být k infekcím náchylnější. Pro zdravý růst a vývoj je podle mě klíčové, aby dítě nemělo ve stravě nutriční „mezery“ a dostávalo všechny živiny a vitaminy, které potřebuje. Jsou to materiál, na kterém bude stavět a ze kterého bude v budoucnu čerpat.
Mikrobiom se formuje od prvních dnů
Těhotenství, porod a kojení
Vývoj mikrobiomu dítěte ovlivňuje už období, kdy je dítě ještě u maminky v bříšku. Hodně záleží na mikrobiomu matky: na tom, čím se těhotná žena živí, v jakém prostředí žije, s jakými bakteriemi a viry přichází do kontaktu a jaké toxické zátěži je vystavena. Ta může pocházet ze znečištěného ovzduší, ale také z nevhodné kosmetiky či drogerie s příliš mnoha rizikovými chemickými látkami, které tělo ovlivňují i hormonálně.
První velkou dávku mikrobů dostane většina dětí při narození, ideálně při průchodu porodními cestami, další pak na sále, v porodnici a při kojení. Tito první mikrobi pomáhají formovat imunitní i trávicí systém a vědci zkoumají i jejich možný vliv na vývoj mozku.
Děti narozené císařským řezem mají podle studií jiné, méně příznivé složení střevní mikroflóry než děti, které prošly porodními cestami matky a cestou „napolykaly“ důležité bakterie. V některých porodnicích, zejména v zahraničí, se proto při císařském řezu praktikuje metoda, kdy se rodičce do porodních cest vloží tampon a po vyjmutí dítěte z dělohy se jím dítěti otře pusinka a obličej. Dítě tak jako první přijde do kontaktu s bakteriemi matky.
Vývoj mikrobiomu pak ideálně pokračuje kojením, při kterém dítě získává další prospěšné bakterie, ale také protilátky a jiné důležité molekuly. Studie také ukazují, že děti narozené císařským řezem nebo nekojené mají v budoucnu o něco vyšší sklon k nadváze a obezitě. I tady zřejmě hraje roli mikrobiom.
Na mikrobiomu se dá pracovat
Pokud se teď děsíte, protože u vás proběhl císařský řez nebo jste dítě krmili umělou kojeneckou výživou, nezoufejte. Na mikrobiomu se dá stále pracovat, protože se vyvíjí ještě několik let po narození (studie se v tom, kdy se jeho vývoj ustálí, malinko liší).
Střevní mikroflóra prochází většinou svého vývoje v rané fázi. Velké změny v jejím složení byly pozorovány až do 2–3 let věku, pokud nejste přehnaně sterilní a dítě má možnost něco „nachytat“, i v dobrém slova smyslu. Rozmanitosti mikrobiomu na úrovni dospělého ale nemusí být dosaženo ani v 5 letech. A to je dobrá zpráva: možnost něco zlepšit máme stále.
Hodně záleží na tom, jaké potraviny bude dítě dostávat při kojení a po něm, v dalším půlroce až roce. Dejte si proto záležet na celých, kompletních potravinách a vyhněte se všemu, co je už zpracované. Nepodávejte džusy, ale vždy celé ovoce. A s příkrmem mějte trpělivost a nevzdávejte se při prvním neúspěchu, vyplatí se to.
Pamatujte, že zhruba 50 % talíře by měla tvořit zelenina a nějaké ovoce, i za cenu, že je budete mixovat a maskovat.
Běžná nemoc, nebo oslabená imunita?
Imunitní systém neustále pracuje na ochraně těla: rozpoznává potenciální hrozby, jako jsou viry a bakterie, a útočí na ně. U dětí se imunita teprve formuje, a tak není potřeba hned panikařit.
Je úplně normální, když dítě prodělá běžné onemocnění se zvýšenou teplotou, kašlem nebo rýmou, i když se rýma občas vrací měsíc co měsíc. Typicky se to děje v prvních dnech ve školce či ve škole nebo při náhlé změně počasí. Rýma je krásným příkladem imunitní reakce a sama o sobě neznamená, že má dítě sníženou imunitu. O léčbě, včetně snižování horečky nebo nasazení antibiotik, však vždy rozhodujte s pediatrem.
Kdy zpozornět
Nadace Jeffreyho Modella (Jeffrey Modell Foundation), která se věnuje vrozeným poruchám imunity, uvádí deset varovných signálů. Za signál, že imunita dítěte může být oslabená, se podle ní považuje, když dítě:
- prodělalo během jednoho roku 4 a více nových ušních infekcí
- prodělalo během jednoho roku 2 a více závažných zánětů vedlejších nosních dutin
- užívalo 2 a více měsíců antibiotika jen s malým účinkem
- prodělalo během jednoho roku 2 a více zápalů plic
- jako kojenec nepřibírá na váze nebo normálně neroste
- má opakované hluboké abscesy v kůži nebo ve vnitřních orgánech
- má přetrvávající moučnívku (kvasinkovou infekci) v ústech nebo plísňovou infekci kůže
- potřebovalo k vyléčení infekce nitrožilní antibiotika
- prodělalo 2 a více hlubokých infekcí včetně sepse (otravy krve)
- má v rodině někoho s vrozenou poruchou imunity
Podle nadace je důvodem promluvit si s lékařem, pokud se objeví dva nebo více z těchto signálů. Pokud si nejste jistí, nebo vás znepokojuje i jen jeden z nich, poraďte se s pediatrem.
Z čeho se imunitní systém skládá
Imunitní systém má mnoho částí, které spolupracují na naší ochraně. Kůže, sliznice a buňky, které dokážou zachytit, rozpoznat a zničit určité viry a choroboplodné zárodky, tvoří takzvanou vrozenou imunitu. Pojďme si jednotlivé části projít.
Kůže
Kůže je první linií obrany těla proti infekci a působí jako bariéra proti škodlivým bakteriím a virům. Možná ji berete jen jako ochranný obal, ve skutečnosti je to ale největší orgán těla. Obsahuje žlázy, které produkují přirozené obranné látky, a má také silnou hormonální odezvu: stačí si představit, jak reaguje na slunce.
Když je pokožka poškozená, otevírá se cesta bakteriím a choroboplodným zárodkům, které mohou způsobit infekci. Proto je důležitá správná hygiena a péče o čistou a zdravou pokožku, a to zevnitř i zvenku.
Zevnitř: Vitamin A přispívá k udržení normálního stavu kůže. Vitaminy A, D, E a K jsou rozpustné v tucích, takže dítě, které je striktně vedeno bez zdravých tuků, je ohrožené jejich nedostatkem.
Zvenku: na pokožku můžete použít kokosový olej, který pomáhá udržet v ní vlhkost, takže zůstává pružná a hydratovaná. Důležitá je i správná ochrana před UV zářením. Zároveň ale nechceme úplně zablokovat tvorbu vitaminu D, která v kůži probíhá díky slunci.
Sliznice
Sliznice jsou další bariérou, která pomáhá chránit tělo před infekcí. Vystýlají nos, ústa, krk a trávicí i dýchací trakt. Produkují hlen, který zachytává bakterie a další cizorodé částice a brání jim v průniku do těla.
Hlen obsahuje také protilátky, tedy bílkoviny, které bojují proti infekci. Když máte rýmu nebo chřipku, tělo produkuje víc hlenu, aby zachytilo viry.
Nezapomínejte na dostatečný pitný režim; čaje jsou vhodné hlavně kvůli hydrataci. Ze živin zmíním vitamin A a zinek:
- Vitamin A přispívá k udržení normálního stavu sliznic.
- Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému.
Bílé krvinky
Bílé krvinky jsou takoví vojáci, kteří rozpoznávají a zneškodňují cizí útočníky, jako jsou bakterie a viry. Existuje mnoho typů bílých krvinek a každý má specifickou funkci. Nejběžnější jsou neutrofily, které na infekci reagují jako první a ničí bakterie.
Lymfatický systém
Lymfatický systém je síť orgánů, cév a uzlin, které pomáhají zbavovat tělo odpadních a dalších nežádoucích látek. Vznikají v něm lymfocyty, typ bílých krvinek, které vytvářejí protilátky proti cizím vetřelcům. Lymfatický systém také odvádí z tkání přebytečnou tekutinu a přenáší tuky a živiny.
Lymfatický systém podle mě nejlépe rozproudíte:
- pohybem
- hlubokým dýcháním a dechovými cvičeními (pohyb bránice pomáhá cirkulaci tekutin)
- správnou hydratací
- manuální nebo přístrojovou lymfatickou masáží
Protilátky
Protilátky jsou bílkoviny, které imunitní systém vytváří k boji proti infekci. Najdeme je v krvi a dalších tělesných tekutinách, například v hlenu. Vážou se na cizí vetřelce, jako jsou viry a bakterie, a pomáhají je zničit.
Makrofágy
Makrofágy jsou typem bílých krvinek, které pohlcují a ničí cizí vetřelce, jako jsou bakterie a viry. Nacházejí se v lymfatických uzlinách, slezině a játrech. Ze živin zde zmíním vitaminy A a D:
- Vitamin A přispívá k normální funkci imunitního systému.
- Vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému.
Cytokiny
Cytokiny jsou bílkoviny, které vytváří imunitní systém. Podílejí se na zánětlivé reakci, tedy na reakci těla na poranění nebo infekci, a pomáhají přivolat do místa infekce další imunitní buňky. Zánětlivá reakce je složitý proces, do kterého se zapojuje mnoho různých buněk a látek, a cytokiny ho koordinují.
Stres, spánek a domácí prostředí
Ne všechno je jen o stravě. Důležité je také zvládání stresu a spánková hygiena, které snižují zátěž nervového systému, a tím i imunitního systému. Pozor také na domácí prostředí, například na plísně.
Ve druhé části se podíváme na konkrétní vitaminy a minerály, na to, kde je v jídle najdete, a na praktické tipy pro celou rodinu.
Zdroje
- Mueller N. T. a kol.: The infant microbiome development: mom matters, Trends in Molecular Medicine, 2015
- Horta B. L. a kol.: Long-term consequences of breastfeeding on cholesterol, obesity, systolic blood pressure and type 2 diabetes: a systematic review and meta-analysis, Acta Paediatrica, 2015
- Roswall J. a kol.: Developmental trajectory of the healthy human gut microbiota during the first 5 years of life, Cell Host & Microbe, 2021
- Harvard T.H. Chan School of Public Health, The Nutrition Source: Kid’s Healthy Eating Plate
- Jeffrey Modell Foundation: 10 Warning Signs of Primary Immunodeficiency
Informace a doporučení nenahrazují odbornou lékařskou péči. Zdravotní změny a léky vždy konzultujte se svým lékařem.




