Půst a režim

Autofagie: jedna z cest k optimalizaci

S půstem se často skloňuje pojem autofagie, anglicky autophagy. Co to vlastně je, jak v těle probíhá a co ji ovlivňuje, se podíváme v tomto článku.

Petr ŠtefkoVýživový poradce7 min čtení

Co se dozvíte

  • Co je autofagie a proč se jí říká buněčný úklid.
  • Za jaký objev získal Jošinori Ósumi v roce 2016 Nobelovu cenu.
  • Co autofagii zesiluje a co ji tlumí: glykogen, inzulin, glukagon, mTOR, AMPK, pohyb i množství energie.
  • Na čem závisí, kdy při půstu autofagie zesílí.
  • Proč u autofagie neplatí „čím více, tím lépe“.

Co je autofagie

Výzkum autofagie je mladý obor a zatím o ní nevíme příliš mnoho. Výraz „autofagie“ pochází z řečtiny a doslova znamená „jíst sám sebe“. Jde o způsob, jakým se tělo zbavuje poškozených buněčných součástí a částic, aby se buňky mohly obnovovat.

Autofagii bych přirovnal k domácímu úklidu. Představte si, že váš organismus je byt. Zvenčí do něj přinášíte spoustu jídla, oblečení, obalů a různých prostředků, jen nic nerecyklujete a odpad se hromadí. Autofagie pak funguje jako účinná uklízecí četa, která dá byt, tedy vaše buňky, zase do pořádku.

Co odhalil výzkum

Autofagie není žádný výmysl. V roce 2016 za její výzkum získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Jošinori Ósumi, a to za objasnění mechanismu, kterým buňky rozkládají části samy sebe. Tento mechanismus je důležitý pro život stejně jako pro jeho konec. Ósumi pracoval s pekařskými kvasinkami, u kterých autofagii spouštěl hladověním.

Výzkum, který začal u kvasinek, se postupně rozrostl v celý obor, díky kterému dnes lépe chápeme proces stárnutí i vznik řady onemocnění.

Pod pojmem autofagie se nejčastěji myslí tzv. makroautofagie: buňka stráví část sebe sama, tedy svou cytoplazmu (hmotu, která buňku vyplňuje) i s organelami. Rozkladem vlastní hmoty získá stavební materiál pro tvorbu životně důležitých molekul. Výzkum ukázal, že si buňky podle situace a potřeby vybírají, co spotřebují: někdy poškozenou organelu, která už nefunguje, jindy parazitickou bakterii.

Do buněk se totiž mohou dostat bakterie či viry, které se v nich skrývají před imunitním systémem a využívají enzymy buňky k vlastnímu množení. Autofagie je jedním ze způsobů, jak se buňka s takovými vetřelci vyrovnává: rozpozná a odstraní, co už nefunguje nebo tam nepatří.

Co autofagie v buňkách dělá

Poškozená buňka, která prakticky nefunguje, jen zahlcuje organismus. Autofagie je důležitá také pro mitochondrie, které v buňkách vyrábějí energii v podobě ATP: odstraňuje jejich nefunkční součásti.

Na buněčné úrovni autofagie:

  • rozkládá a recykluje poškozené, nefunkční a nepotřebné bílkoviny
  • zajišťuje buňkám energii a stavební materiál
  • pomáhá buňkám přizpůsobit se různým stresovým podmínkám
  • uvolňuje prostor pro obnovu buněčných struktur

Ze studií na zvířatech a buňkách se usuzuje, že s přibývajícím věkem míra autofagie klesá. První měření u lidí, ve vzorcích krve dospělých se zvýšeným rizikem cukrovky 2. typu, to ale nepotvrdilo: autofagický tok s věkem naopak rostl. Nejvíc lidí pochopitelně zajímá právě souvislost autofagie se stárnutím. Výzkum se tím zabývá, stejně jako vztahem autofagie a nádorového bujení, je ale teprve na začátku.

Jak autofagii zesílit

Autofagie v těle do určité míry probíhá neustále, v různých tkáních prakticky nepřetržitě. Pokud ji chcete na omezenou dobu zesílit, je dobré nejdřív vyčerpat zásoby jaterního glykogenu. Pomáhá k tomu ketogenní způsob stravování s minimem sacharidů.

Nízká hladina krevní glukózy jde ruku v ruce s nízkou hladinou inzulinu a vysokou hladinou glukagonu. Glukagon přitom autofagii podporuje, zejména v játrech. Nízká hladina cukru, ať už díky půstu, nebo ketogenní stravě, představuje pro tělo pozitivní stres, který probouzí adaptační a opravné mechanismy.

Jakákoli přijatá energie, ať pochází z tuků, sacharidů, bílkovin, exogenních ketonů, BCAA nebo vlákniny, autofagii tlumí. Je potřeba potlačit anabolickou dráhu mTOR, která buňkám signalizuje, aby rostly a množily se. Zároveň je potřeba zvýšit aktivitu AMPK, jakéhosi senzoru energie, který se aktivuje při jejím nedostatku z vnějších zdrojů. Toho dosáhnete půstem, kdy nepřijímáte žádnou potravu ani kalorické nápoje.

Shrnuto: dokud tělo neustále dostává energii zvenčí, nemá důvod ani prostor spouštět „uklízecí četu“, tedy recyklaci a obnovovací mechanismy. Senzor AMPK se aktivuje, až když přísun vnější energie výrazně klesne.

Dá se autofagie změřit?

V běžné praxi zatím ne. Tzv. autofagický tok se dlouho měřil hlavně u zvířat a v buněčných modelech. U lidí se ho vědci učí měřit teprve v posledních letech, například ve vzorcích krve, a přímých důkazů je zatím málo. Jinak se míra autofagie u lidí odhaduje jen nepřímo podle známých procesů v těle, metabolických drah, hladin inzulinu, glukózy a ketonů a podle délky půstu.

Pohyb, sauna a otužování

Autofagii pomáhá zesílit i cvičení: u myší už jednorázové cvičení zvýšilo autofagii v kosterních svalech i v srdci. V této souvislosti se zmiňuje také sauna a hot jóga, ale i pravý opak, tzv. ice bathing, tedy koupání a otužování ve vodě o teplotě blízké 0 °C. Výzkum u lidí je tu ale zatím jen velmi omezený.

A pokaždé, když je tělo v nutričním deficitu a začne pálit vlastní tukové zásoby, autofagii o něco víc stimulujete. To je další důvod, proč být adaptovaný na spalování tuku.

Strava a autofagie

I když se zrovna nepostíte, můžete autofagii mírně zvýšit stravou s nízkým obsahem sacharidů, jak ji znáte z keto. Pomáhá držet zásoby jaterního glykogenu co nejníž, takže se do fáze zesílené autofagie dostanete rychleji.

Proto také není žádoucí jíst často ovoce: fruktóza z něj přímo doplňuje jaterní glykogen. Když je glykogen doplněný a fruktóza je stále k dispozici, může ji tělo přeměnit i na tuk.

Zároveň nechceme jíst příliš mnoho kalorií, a to ani z tuku. Nadbytečná energie sama o sobě zvyšuje aktivitu mTOR a autofagii potlačí. Energie je energie a v tomto případě nezáleží na tom, jestli pochází z kokosového oleje, banánu, nebo steaku. Autofagii naopak pomáhá kalorický deficit.

Často se mluví i o konkrétních potravinách, které mají autofagii zvyšovat, například o kávě nebo zeleném čaji. Výzkum se tím zabývá, ale protože autofagii u lidí zatím neumíme přesně měřit, nejde o ověřený návod. Kávu a zelený čaj ostatně můžete pít i během některých forem půstu.

Půst a cvičení

Pokud chcete autofagii stimulovat, zařaďte do pravidelného režimu půst a cvičení. Pro zachování svalové hmoty ale potřebujete kromě aerobního cvičení i silový trénink. Autofagie je katabolická, takže pokud byste nalačno dělali jen kardio, může se zvýšit i odbourávání svalů. Záleží ovšem na vaší kondici, míře tukové adaptace a na délce a intenzitě cvičení; o velké svalové úbytky rozhodně nejde.

Pokud jíte méně kalorií nebo se postíte, je proto velmi důležitý silový trénink, který vám pomůže zachovat svalovou hmotu. Svalový stresor je absolutně na prvním místě.

Kdy autofagie nastupuje

Míru autofagie ovlivňuje mnoho faktorů:

  • stav vašeho mikrobiomu
  • funkčnost mitochondrií
  • sladění s cirkadiánními rytmy
  • hladiny základních biomarkerů, například glukózy a inzulinu
  • celkový životní styl

Po jaké době půstu autofagie výrazněji zesílí, u lidí zatím přesně nevíme. Pravděpodobně hodně záleží na stravě před půstem: u lidí na keto nejspíš nastupuje rychleji, protože už na začátku půstu nemají velké zásoby glykogenu a jejich inzulin je nízko.

Pokud jste se ale před půstem opravdu velkoryse najedli a přijali víc energie, než je vaše denní potřeba, a to i z ketogenního jídla, tělo se musí touto zásobou nejdřív prokousat a teprve pak může autofagie nastoupit. Roli hrají také aminokyseliny: v pokusech na zvířatech a buňkách omezení bílkovin autofagii zesiluje. U zdravých dospělých ale samotné snížení příjmu bílkovin, bez kalorického deficitu, autofagii v krvi nezvýšilo.

Víc neznamená lépe

Nic v životě není černobílé a platí to i o autofagii. Z toho mála, co o ní zatím víme, je jasné, že příliš mnoho autofagie tělu neprospívá, protože může působit katabolicky.

Zdá se také, že některé bakterie, například brucella, dokážou části autofagického aparátu využít ke svému šíření. Podobně ji v pokročilém stádiu rakoviny mohou ke svému růstu využít i nádorové buňky.

Výzkum autofagie je zatím v plenkách a rozhodně zde neplatí „čím více, tím lépe“.

Důležité je vše vyvážit: nepřejídat se a nejíst prakticky nepřetržitě, ale zároveň nesklouznout k druhému extrému, nepostit se příliš a nebýt neustále v kalorickém deficitu.

Hledejme vždy rovnováhu. S půsty to nepřehánějte, ale nedoporučuji se jim ani vyhýbat. Za sebe mohu říct, že velmi rád držím sezónní půst, vždy při přechodu z jara na léto, z léta na podzim a z podzimu na zimu, a to v délce 3–4 dny.

Zdroje
  1. The Nobel Assembly at Karolinska Institutet: The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016, Press release, 2016
  2. Bensalem J. a kol.: Basal autophagic flux measured in blood correlates positively with age in adults at increased risk of type 2 diabetes, GeroScience, 2023
  3. He C. a kol.: Exercise-induced BCL2-regulated autophagy is required for muscle glucose homeostasis, Nature, 2012
  4. Bagherniya M. a kol.: The effect of fasting or calorie restriction on autophagy induction: A review of the literature, Ageing Research Reviews, 2018
  5. Singh S. a kol.: Reduced dietary protein intake does not alter autophagy in human blood: A randomized crossover study in healthy adults, Clinical Nutrition, 2026

Informace a doporučení nenahrazují odbornou lékařskou péči. Zdravotní změny a léky vždy konzultujte se svým lékařem.

Autor

Petr Štefko, výživový poradce. Více než 16 let pomáhám lidem lépe porozumět vlastnímu tělu, metabolickému zdraví a výživě.

Kdo jsem

Hovor zdarma · 10–15 minut

Nevíte, kde začít? Začněte krátkým hovorem.

Hovor zdarma, bez závazků. Řekneme si, s čím potřebujete pomoct, a jestli jsem pro vás ten pravý.

Jak hovor probíhá

  1. Řeknete mi, co řešíte a co už jste zkoušeli.

  2. Zjistíme, kde hledat souvislosti.

  3. Doporučím nejvhodnější formu spolupráce, nebo vám řeknu, že ji nepotřebujete.

Domluvit hovor zdarma

Cookies a soukromí

Tento web nepoužívá analytické ani reklamní cookies a nenačítá obsah třetích stran. Ukládá jen technické údaje ve vašem prohlížeči (například že jste už viděli úvodní animaci). Nic z toho se nikam neposílá.